(*1906, Tybava – Ukrajina – †1964, Mukačevo – Ukrajina)
Učitel, básník, prozaik, redaktor, filozof a malíř.
Pocházel z rodiny lesníka. Studoval na škole v Tybavě, poté na gymnáziích v maďarském Miskolci a ukrajinském Mukačevu. Řeckokatolické bohoslovecké učiliště v Užhorodu opustil V té době byl již uznávaným básníkem na Podkarpatské Rusi. V roce 1934 absolvoval studia ruského jazyka a filozofie na Filozofické fakultě UK v Praze, poté působil jako učitel na Podkarpatské Rusi a po roce 1939 na gymnáziu v Litomyšli, ve Vysokém Mýtě a v Náchodě. Za protinacistický odboj byl v roce 1941 zatčen gestapem a vězněn v několika koncentračních táborech. Po skončení války vykonával v letech 1945–1946 funkci zatímního správce (ředitele) na svitavském gymnáziu, pak na škole vyučoval až do roku 1948, kdy musel ze školy odejít. Působil jako redaktor, přednášel ruskou literaturu na univerzitě v Prešově. Po roce 1957 pobýval v Karlových Varech, Rychnově nad Nisou a Jablonci nad Nisou. V roce 1964 se odstěhoval zpět do ukrajinského Mukačeva, kde zemřel a kde je pochován. Je autorem několika knih poezie, povídek a románů, např. Izbrannyja stichotvorenije (Sebrané básně), V lučach razsveta (Ve světle úsvitu), Na smerteľnom rubeže (Na hranici smrti) nebo V Karpatach. V rukopise zůstal jeho spis Filosofie dějin v ruské emigraci. Některé verše A. Karabeleše zhudebnil ruský básník a písničkář Bulat Okudžava.