Výsledky výzkumu o větrných elektrárnách
V listopadu provedl Ústav geoniky Akademie věd ČR nezávislý reprezentativní výzkum veřejného mínění na Svitavsku. Jeho cílem bylo zmapovat postoje obyvatel k otázce využívání větrných elektráren v kontextu energetické bezpečnosti, analyzovat rozdíly ve vnímání pozitivních a negativních dopadů větrných elektráren na životní prostředí a kvalitu života mezi různými skupinami obyvatel a zjistit míru lokální akceptace potenciálních projektů větrných elektráren v daném území.
Vedením výzkumu byl pověřen RNDr. Bohumil Frantál, Ph.D., vedoucí vědecký pracovník ústavu, který má s výzkumy v této oblasti bohaté zkušenosti.
Metodika výzkumu
Výzkum byl realizován formou dotazníkového šetření provedeného přímým dotazováním v terénu a v domácnostech respondentů za pomoci vyškolených tazatelů. Cílovou skupinou výzkumu byli obyvatelé vymezeného zájmového území, specificky fyzické osoby starší 18 let s trvalým bydlištěm ve vybraných obcích, které jsou oprávněny volit.
Výběr respondentů byl založen na tzv. kvótním výběru, což znamená, že respondenti byli do vzorku vybírání na základě zvolených kontrolních znaků (kvót) zahrnujících místo bydliště a základní sociodemografické charakteristiky (pohlaví, věk, vzdělání) tak, aby struktura výběrového souboru odpovídala podle kvótních znaků struktuře cílové populace.
Výběrový soubor obsáhnul celkem 579 respondentů, což je v případě reprezentativního vzorku respondentů pro dané území dostačující množství, kdy statistická chyba dosahuje maximálně +/- 4,2 % (pro srovnání, agentura Median, která pravidelně přináší volební průzkumy, využívá pro reprezentativní vzorek celé České republiky například 1024 respondentů).
Výhodou reprezentativního výzkumu je především fakt, že umožňuje výsledky detailně kvantifikovat a následně zobecnit na celou obec. Oproti tomu anketa přináší odpovědi nereprezentativního vzorku dobrovolných účastníků, výsledky nelze kvantifikovat a zobecňovat na danou populaci. Neodráží tedy reprezentativní názor veřejnosti a výsledky jsou tak jako podklady pro rozhodování rady a zastupitelstva spíše nedostačující.
Výsledky výzkumu
Velká většina respondentů (86 %) souhlasí s tvrzením, že energetická nezávislost České republiky (ve smyslu pokrytí národní spotřeby elektrické energie z vlastních zdrojů) je důležitá. 
Na Svitavsku se projevuje efekt tzv. familiarizace, kdy díky dlouholeté osobní zkušenosti obyvatel s větrnými elektrárnami v blízkém okolí dochází k odbourávání původních obav z možných negativních dopadů. Významně vyšší míra souhlasu s potenciální výstavbou větrných elektráren se tak projevila v obcích, v jejichž blízkosti se již větrné elektrárny nachází.
Celkově by více než polovina respondentů (59 %) souhlasila s výstavbou větrných elektráren na území vlastní obce, pokud by tím jejich obec získala finanční příjem pro svůj rozvoj a téměř dvě třetiny (62 %) by souhlasily s projektem výstavby na území obcí okolních, pokud by tím i jejich obec získala nějaký finanční příjem. 
Mezi nejpozitivněji vnímané přínosy byly lidmi označeny ochrana klimatu, energetická nezávislost státu a finanční přínos pro obce. Zmíněné tři přínosy také nejsilněji korelují s postojem lidí k potenciální výstavbě elektráren a je možné je označit za hlavní motivační faktory, proč lidé souhlasí s výstavbou větrných elektráren na Svitavsku.
Oproti tomu u negativních dopadů nejvíce lidí souhlasí s názorem, že větrné elektrárny narušují charakter krajiny (62 %) a polovina dotázaných si myslí, že větrné elektrárny ohrožují zvířata a ptáky. Ovšem jsou to právě faktory vizuálního narušení charakteru krajiny a obavy z hluku elektráren, které nejsilněji korelují s postojem k možné výstavbě elektráren (toto jsou tedy hlavní důvody, proč by lidé výstavbu elektráren na Svitavsku odmítli). 
Zastupitelé budou celou zprávu k provedenému výzkumu probírat na zasedání zastupitelstva, které proběhne v pondělí 29. ledna od 16 hodin ve velké zasedací místnosti MěÚ (T. G. Masaryka 25) a kterého se můžete účastnit osobně, nebo ho sledovat v živém přenosu na městském YouTube kanále. „Vzhledem k tomu, že veřejnost z případné výstavby očekává nějaký finanční bonus, rád bych vytvořil pracovní skupinu složenou ze všech zástupců politických subjektů zastupitelstva, která by jednala s potenciálními dodavateli o podmínkách možné spolupráce. Dokud nebude konkrétní nabídka na stole, zastupitelstvo v této věci rozhodovat určitě nebude,“ doplnil k postupu starosta David Šimek.
Celou zprávu o výzkumu najdete v příloze.
Kateřina Kotasová
