Opravy komunikací 1. třídy ve Svitavách
Do konce srpna bude provádět ŘSD opravu asfaltových hutněných vrstev na silnicích I. třídy č. 43 a č 34. Práce na každém pracovním místě budou probíhat postupně a trvat by v daném místě měly vždy jeden den. Zahrnovat budou frézování vozovky, pročištění a položení asfaltové vrstvy. Asfalt se následně nechá přes noc vychládnout a ráno se odstraní zábor v komunikaci.
Svitav se nyní týkají opravy ve dvou úsecích:
První úsek je na silnici I/34, od okružní křižovatky I/34xI/43 u obchvatu po okružní křižovatku I/34xI/43 u budovy Policie ČR. Práce zde budou probíhat v rámci posuvného pracovního místa. V době pracovních činností budou provoz na komunikaci řídit proškolení pracovníci stavby, v době pracovního volna a klidu (v noci) pak světelné signalizační zařízení.
Druhý úsek je na silnici I/34, od okružní křižovatky u vjezdu na náměstí po okružní křižovatku u Langerovy vily. Práce v tomto úseku budou opět probíhat v rámci posuvného pracovního místa. V době pracovních činností budou provoz na komunikaci řídit proškolení pracovníci stavby, v době pracovního volna a klidu (v noci) světelné signalizační zařízení.
Oprava se také dotkne výjezdu na Moravskou Třebovou, a to úseku od okružní křižovatky u obchvatu po nedávno zbudovanou okružní křižovatku u Koclířova. V tomto úseku budou realizována 3 pracovní místa v pravém jízdním pruhu (proti směru staničení) a následně jedno v levém jízdním pruhu (proti směru staničení).
Dle vyjádření Pardubického kraje by mělo v druhé polovině září dojít také ke kompletnímu odfrézování povrchu 1,8 km dlouhého úseku v ulici Pražská.
Správa výše zmíněných silnic není záležitostí města. Jaké jsou druhy komunikací? Kdo jaký typ spravuje? To se můžete přehledně dočíst například na webu Správy a údržba silnic Pardubického kraje (viz níže).
Kateřina Kotasová
Celou problematiku řeší Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. a Prováděcí vyhláška 136/1961 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikací.
Dálnice a silnice 1. třídy
V podstatě nejvyšší kategorie pozemních komunikací. Jsou určeny k rychlé přepravě na větší vzdálenosti a jejich průjezdnost má nejvyšší prioritu (teoreticky). Spravuje je Ředitelství silnic a dálnic České republiky, což je příspěvková organizace podléhající Ministerstvu dopravy.
Dálnice se značí písmenem D, za kterým následuje jedno nebo dvojciferné číslo (např. D1, D31). Na dopravním značení se používá jenom číslo na červeném podkladu. Zajímavostí je Pražský okruh, který byl dříve (do roku 2016) považován za rychlostní silnici. Nyní je společně s dalšími podobnými úseky evidován jako dálnice (konkrétně Pražský okruh je mimochodem evidován pod označením D0).
Silnice 1. třídy spadají rovněž pod Ředitelství silnic a dálnic České republiky a spojují obvykle větší města. Označují se jedno nebo dvojciferným číslem, na dopravních značkách je toto číslo na modrém podkladu. Jak u dálnic, tak u silnic 1. třídy najdeme kilometrovníky - černá čísla na žlutém podkladu, které označují vzdálenost od začátku komunikace.
Silnice 2. třídy a silnice 3. třídy
Nižší třída komunikací, které patří jednotlivým krajům a má je na starosti Správa a údržba silnic. Druhá třída má označení II a třetí III. Za římskou číslicí následuje tří, čtyř nebo pěticiferné číslo. Na dopravních značkách je číslo silnice na modrém podkladu. Zajímavé je značení mostů - to tvoří číslo komunikace a za ním za pomlčkou následuje i číslo mostu na daném úseku (např. 32221 -1).
Místní komunikace
V tomto případě se bavíme o majetku jednotlivých obcí, které si zároveň tyto komunikace spravují - často za to někomu platí, ať už místní Správě a údržbě silnic nebo třeba soukromé firmě. Jedná se o silnice, které jsou veřejně přístupné, ale slouží převážně k dopravě v dané obci. Tvoří je třeba nábřeží, parkoviště, ale i k silnicím přilehlé chodníky.
Účelové komunikace
Zde už vládne do značné míry spíše takový trochu chaos a je to kategorie, do které spadá popravdě kdeco. Pod pojmem „účelová komunikace“ se ukrývá vše, co je součástí soukromých objektů, uzavřených areálů, zemědělských ploch, lesů a některých specifických staveb, například přehradních hrází. Zajištění schůdnosti a údržba účelových komunikací padá samozřejmě na bedra vlastníků těchto objektů.