Masopust

Masopustní průvod masek vyjde od Ottendorferovy knihovny, kolem staré radnice se přesune na horní část náměstí, kde už bude připravený jarmark a zabijačkové hody. Součástí bude rovněž program pro děti, na který naváže od 16:00 dětský karneval v Lidovém divadle. U staré radnice se jednotlivé maškary představí a poté požádají starostu města o povolení k obchůzce. Jakmile dorazí na horní část náměstí, už tam bude připravený masopustní jarmark a zabijačkové hody. Jelikož se v loňském roce osvědčil program pro děti, letos ho ve spolupráci s Mateřským a rodinným centrem Krůček nejen zopakujeme, ale také rozšíříme. Těšit se na něj můžete mezi 14. a 15. hodinou. Ale již před samotným startem průvodu si budou děti moci v dolní části náměstí zatočit kolem štěstí a vybrat si vlastní masopustní masku. Spolu s průvodem se poté kolo štěstí přemístí do horní části náměstí. Přijít v masce či s masopustní čepicí, případně si ji vytočit v kole štěstí, bude mít nespornou výhodu. Pro všechny, kteří tak učiní, bude v jednom ze stánků připravena malá odměna, například v podobě poukazu na nealkoholický punč na následném dětském karnevalu v Lidovém divadle. V 15.00 přijde na řadu symbolické poražení kobyly (a její následné oživení), aby se poté průvod odebral na masopustní karneval do Lidového divadla, kam budou mít opět všichni v masce či s masopustní čepicí vstup zdarma. Speciální program pro děti zde bude probíhat od 16. do 17. hodiny. Sobotnímu veselí bude v městském muzeu předcházet masopustní týden. Od 18. do 21. února proběhnou tematické tvořivé dílny pro školky a školy, v jejichž rámci nejen představíme tradici masopustních obchůzek, ale také budeme vyrábět masky a čepice. A 19. února mohou mezi 16. a 18. hodinou přijít do muzejních dílen všichni, kteří rovněž zatouží vyrobit si vlastní tradiční i netradiční masopustní masku. Na závěr malé historické okénko. Jeden z nejstarších popisů masopustu v českých zemích pochází z pera italského imigranta Jindřicha z Isernie, který již ve druhé polovině 13. století popisuje nevázanost tehdejších bujných mravů. Podrobnější popisy staročeského masopustu se nám dochovaly od předních církevních reformátorů 14. a 15. století, kteří své současníky ostře kritizují, že masopust slaví příliš rozpustile a hříšně. Hynek Stříteský