Slavnostní setkání jubilantů
Před pandemií se konalo slavnostní setkání jubilantů vždy v zasedací místnosti Langerovy vily, a to několikrát do roka.
V roce 2021 a 2022 se tato oslava významných výročí přesunula do sálu Fabriky, který pojmul všechny jubilanty daného roku naráz. Díky většímu počtu se tak mohli po mnoha letech potkat známí kamarádi z dětství, spolužáci ze škol… V letošním roce se ale opět vracíme k tradičnímu modelu, kdy budeme do zrekonstruované místnosti radnice zvát oslavence vícekrát během roku.
První letošní setkání jubilantů se uskutečnilo právě dnes, 29. března.
Z pozvaných 45 jich starosta města, společně s místostarosty a zaměstnanci sociálního odboru, na radnici osobně přivítal dvanáct.
Vedení města jubilantům představilo důležité projekty, které se ve městě plánují, zodpovědělo dotazy a reagovalo také na všechny podněty a připomínky.
Jubilanti naopak zavzpomínali na život ve Svitavách v minulém století.
Přejeme všem jubilantům ještě jednou především pevné zdraví do dalších let a již nyní se těšíme na další setkání.
Děkujeme jedné z oslavenkyň, paní Miladě Kocourkové, za vznik básně o našem městě, kterou s dovolením přidáváme.
Svitavy
Pramének řeky Svitavy, ukrytý v mechu
a vřesu, dal jméno starobylému městu.
Krajině pahorkatiny podél kupeckých cest,
vyrostlo z osady jedno z krásných měst.
Kolikrát sežehl plamen dřevěná stavení,
nemoci, vojska, nebyly příčinou zhroucení.
Znova a znova, jak z úrodného podhoubí,
vznikaly kamenné domy a překrásné podloubí.
Vedle honosných měšťanských paláců,
stavěny továrny, domky domácích tkalců.
Na cukr, na kafe, klepaly domácí stavy.
A kamenné město prožívalo období slávy.
Slávy a zmarů, zažilo dusot vojenských bot
i vpády ničivých, loupežných hord.
A čas vepsal se do zelené patiny v kostelní věži,
která jak pevná tvrz starobylé náměstí střeží.
Prostorné náměstí, svědek pohnuté historie,
i dnes, pod stinným podloubím je stále živé.
Vstřebalo davové vášně, atmosféru křišťálové noci,
i pád těch, co opojeni byli nepřemožitelnou mocí.
A opět v historii nastala nová, významná změna.
Změnil se jazyk, přibyla nová neznámá jména.
A život proudí dál, mezi dávnými svědky minulosti,
v horkém létě chladivý stín podloubí nás hostí.
Svatý Florián do kašny vypouští pramének vody.
Vyšperkované náměstí svou přítomností zdobí.
A nedbá světových válek, pádu, či vítězství,
jeho místo je zde, na svitavském náměstí.
Tak přešla staletí naším starobylým městem.
A my ve staré kronice obracíme po listu list,
to co je pro nás současným dneškem,
naši potomci, jako historii budou číst.
Milada Kocourková
Kateřina Kotasová