Připomínka Dne vítězství
Na Den vítězství jsme si také ve Svitavách připomněli konec druhé světové války.
V komorní atmosféře uctilo vedení města v čele se starostou Davidem Šimkem a místostarosty Pavlem Čížkem a Dittou Kukaňovou památku obětí druhé světové války položením věnce u sochy Osvobození.
Jak se psala historie ve Svitavách v letech 1938-45?
To se můžete dočíst v úryvku z Kroniky města Svitav, jejímiž autory jsou Radoslav Fikejz a Vladimír Velešík.
léta 1938–1945
1938
Došlo ke změně na místě starosty Mor. Lačnova, na jeden rok se stal starostou Adolf Killer (do roku 1939).
Ve Čtyřiceti Lánech byla zřízena mlékárna.
13. ledna se konal sraz Sudetendeutsche Volkshilffe.
15. ledna byli ve městě zatčeni vrcholní představitelé svitavské SdP - okresní vedoucí Julius Hönig a vedoucí okresní úřadovny Otto Hörasch. V sekretariátě strany a jejich soukromých bytech byly provedeny domovní prohlídky a u Höniga nalezeny zbraně. Oba byli sice o den později propuštěni, ale Hönig byl krátce nato zatčen znovu a odvezen na policejní ředitelství do Liberce.
20. ledna německý osvětový sbor ve Svitavách uspořádal tzv. Karpatoruský večírek, na kterém promluvil Franz Karmazin.
11. března farář českobratrského evangelického sboru v Litomyšli Oldřich Videman začal ve Svitavách vyučovat náboženství na české menšinové škole. Ve výuce pokračoval až do nacistického záboru Svitav.
16. března Konrád Henlein oslovil všechny české Němce s požadavkem, aby se připojili k SdP. Tato výzva znamenala faktický konec německých politických stran. Již 24. března splynula ve městě německá křesťansko-sociální strana s SdP.
21. března uspořádala Čsl. soc. demokracie za účasti všech českých spolků v Národním domě manifestaci pod heslem „Za demokracii, republiku a nedotknutelnost státních hranic“, z manifestace odeslána rezoluce kanceláři prezidenta republiky, v níž se uvádělo: „...účastníci manifestace … jsou připraveni v případě potřeby hájit hranice naší milované demokratické republiky“.
24. dubna proběhlo setkání osvětových pracovníků. Jeden z hlavních proslovů držel A. Mudrak.
1. května proběhly velké oslavy Svátku práce. V dopoledních hodinách pořádala své oslavy SdP, zúčastnilo se jich 15 - 20 000 lidí, přijeli stoupenci strany i z okolních vesnic. Uskutečnil se průvod městem pod heslem „Pro Adolfa a pro Konráda“. V odpoledních hodinách se uskutečnily české prvomájové oslavy, kterých se zúčastnilo kolem 3 000 lidí, byli tady Češi z okolních obcí a měst - Poličky, Litomyšle, České Třebové atd.). Heslem demonstrace bylo „Za české Svitavy“.
8. května se sjednotily katolické mládežnické svazy, křesťanská tělovýchovná jednota a svitavský turistický spolek do Německého tělovýchovného svazu (Deutscher Turnverband). U Pivovarského rybníka se konalo slavnostní setkání všech nových členů jednotného tělovýchovného svazu.
12. června se konaly poslední komunální volby ve svobodné RČS.
Starostou Svitav zvolen Anton Pikna (SdP).
21. června proběhly u místního rybníka pravidelné oslavy svátku Slunovratu za účasti na 5 000 lidí. Vyzněly v protičeskoslovenském duchu.
18. července byl ve svitavském hotelu Ungar zatčen za protistátní činnost agent německé výzvědné služby abwehr Oskar Schindler. Po amnestii ze 7. října byl však propuštěn.
Na konec měsíce srpna byl naplánován noční shoz zbraní v Mor. Lačnově. Příletu letadla se asi 40 příslušníků FS nedočkalo kvůli nepřízni počasí. Zbraně měly být údajně použity k možnému pokusu členů FS vpadnout v případě války do zad bojující čsl. armádě. Tehdy začali někteří němečtí branci ze Svitavska překračovat ilegálně hranice, aby se vyhnuli vojenské službě v čsl. armádě.
9. září se ve městě konala smuteční tryzna za Alfreda Knolla. Tento voják čsl. armády německé národnosti byl zatčen v souvislosti s vyšetřováním původu nalezených zbraní na Jesenicku. Při eskortě však vyskočil z vlaku a zabil se. Sudetoněmecké informační zdroje však tvrdily, že byl ubit čsl. orgány.
24. září na trati Svitavy - Polička - Skuteč se začalo pracovat podle mobilizačního řádu, ten platil až do 8. října.
29. září byla v Mnichově na konferenci představitelů vlád Velké Británie, Francie, Německa a Itálie podepsána tzv. mnichovská dohoda o připojení pohraničních území ČSR, obývaných německou menšinou, k nacistickému Německu.
3. října A. Hitler údajně vydal pokyn německým zástupců v mezinárodní komisi, že demarkační linie V. pásma musí být totožná s godesberskými požadavky a dodal „…vzdáme se plebiscitu v jazykových enklávách v Brně, Olomouci a v Jihlavě, za což se Češi zřeknou Svitavska a Slezska. Svitavské území musíme mít, i když je české“.
5. října v noci hlásil rozhlas poprvé rozsah záboru V. pásma, do kterého náležely i Svitavy.
6. října začalo stěhování českých úřadů ze Svitav.
9. října během noci byli odsunuti policisté Státního policejního úřadu ve Svitavách, 20 příslušníků policie se přesunulo do Blanska, 6 policistů zůstalo ve Svitavách. Ve městě panoval čilý ruch - konaly se přípravy na přivítání německého vojska, prováděla se výzdoba ulic, náměstí, domů. Ve farním kostele na náměstí byla sloužena děkovná mše.
10. října byly Svitavy obsazeny německým vojskem, staly se součástí Třetí říše.
11. října, hned první den po obsazení města německou armádou, začaly odvody k oddílům SS. Ve dnech 21. a 25. října se konaly i odvody dobrovolníků do německé armády, a to ročníků 1915 - 1920.
11. října se na náměstí ve Svitavách uskutečnila přehlídka oddílů pěšího pluku číslo 6. Přehlídce velel generálmajor Joachim Witthöft.
15. října ve městě vyvrcholily oslavy připojení Svitav k Třetí říši přehlídkou dvou SS-Stürme (750 mužů), kterou řídil SS-Bezirksführer Walter Egydi ze Svitav a přihlížel jí SS-Gruppenführer Erich von dem Bach-Zelewski, vyšší vedoucí SS a policie ve Slezsku.
30. října se v prostoru u nemocnice a na sportovním hřišti shromáždili účastníci (ordneři) plánovaného přepadu Moravské Chrastové. Na rukávy zde dostali pásky s hákovými kříži. Velení celé akce sídlilo v továrně bratří Ettlů. Ti, co pocházeli z okolí Svitav, se měli shromáždit ve Čtyřiceti Lánech a Hradci nad Svitavou.
31. října ve 2 hodiny 15 minut v noci začal útok příslušníků FS (převážně ze Svitav a okolních obcí) na Moravskou Chrastovou. Došlo k zadržení dvou družstev SOS (Stráže obrany státu) - jednalo se o 20 mužů, kteří byli odvezeni do Svitav a poté do Mor. Třebové. Při boji o Moravskou Chrastovou padli 4 českoslovenští vojáci a byl smrtelně zraněn svitavský ordner Rudolf Woletz. Jeho smrt využila v následujících dnech nacistická propaganda a 6. prosince mu byla v Moravské Chrastové odhalena pamětní deska.
Do 31. října musela být ukončena veškerá činnost všech spolků ve Svitavách s výjimkou nacistických. Spolky musely provést vyúčtování a likvidaci majetku. Do tohoto data pracovalo ve městě téměř 150 spolků.
V listopadu městské zastupitelstvo podalo návrh na přímé připojení obcí Čtyřiceti Lánů a Mor. Lačnova k městu. Landrát návrh zamítl.
3. listopadu začala likvidace židovského hřbitova a modlitebny ve Svitavách, která vyvrcholila 10. listopadu tzv. Křišťálovou nocí, během níž nacisté zaútočili na synagogy a další židovské budovy v celé Říši, vyplenili je a zapálili. 10. listopadu v dopoledních hodinách byla zapálena svitavská synagoga.
3. listopadu se ve Svitavách konal pompézní pohřeb ordnera Rudolfa Woletze, který byl smrtelně zraněn při bojích o Moravskou Chrastovou.
24. listopadu pochodoval svitavský Julius Hönig v čele německých oddílů při dodatečném záboru Moravské Chrastové a Chrastové Lhoty. Na demarkační linii se osobně dostavil mimo jiné K. H. Frank, přítomni byli i někteří další němečtí představitelé ze Svitav.
30. listopadu přestala být československá koruna zákonitým platidlem na obsazeném území.
V prosinci byl svitavský Julius Hönig jedním z těch, kteří byli oceněni Medailí na památku na 1. říjen 1938. Hönig se „zasloužil o navrácení sudetského území“. Obdržel i bustu Adolfa Hitlera s věnováním.
4. prosince proběhly tzv. doplňovací volby do říšského sněmu. Předvolebního shromáždění na náměstí, kterého se zúčastnilo kolem 15 000 lidí, promluvil dr. Hugo Jury. Ve městě se voleb z 7 468 oprávněných voličů zúčastnilo 7 427. Pro "ano" hlasovalo 7 411 voličů (99,78%), pro "ne" hlasovalo 7 voličů, 9 hlasů bylo neplatných. Ordneři v nových uniformách obcházeli jednotlivé domy a byty a zjišťovali, kdo ještě nevolil. Čechům, kteří byli známí svým demokratickým a protinacistickým smýšlením, byla volba znesnadňována.
1939
Pro Svitavsko byl zřízen Okresní školní úřad (Kreisschulamt).
Starostou Mor. Lačnova se stal Anton Paar, funkci vykonával až do května roku 1945.
Začátkem ledna došlo ke sloučení týdeníku Grenzpost a Zwittauer Nachrichten. Proklamovaným cílem měl být vznik jediného vlasteneckého týdeníku této části Hřebečska.
V prvních lednových dnech převzala definitivně správu svitavské pobočky československé Union banky Německá banka v Berlíně.
V lednu získali dobrovolní hasiči ve Svitavách nové hasičské vozidlo.
1. ledna vstoupily v platnost na obsazeném území rasistické norimberské zákony, od 1. března potom platily i říšské trestní zákony.
8. ledna se ve Svitavách konala poprvé akce nazvaná „Eintopfsonntag“ - polévková neděle - určená pro chudé a nemajetné. Podle německých pramenů bylo povinností každé paní a hospodyně se jednou měsíčně účastnit vaření polévky.
8. leden byl určen jako poslední termín, kdy se mohli původní němečtí obyvatelé Svitav (tj. před 10. říjnem 1938) přihlásit s požadavkem na náhradu za koně, vozy a motorky, které museli půjčit československé armádě v době mobilizace a které nedostali zpět.
Od 25. prosince do 8. ledna probíhala ve Svitavách výstava „Náš wehrmacht na manévrech“, navštívilo ji 3 190 osob, vstupné bylo 5 - 10 říšských feniků a výstava vynesla 268 říšských marek 34 feniků.
15. ledna bylo ve městě zřízeno Okresní velitelství branné moci.
17. ledna se v katolickém spolkovém domě konal večer „Národně socialistické věrnosti“.
22. ledna vysílal říšský rozhlas ve Vratislavi pořad „Pohled do Sudet“, ve kterém byla připomenuta i svitavská oblast Hřebečska.
28. - 29. ledna proběhl „Den německé policie“, v jehož rámci se konal i štafetový běh okolo Svitav, kterého se zúčastnily např. týmy SA, SS, filmové agentury RSFA atd.
V únoru bylo ve Svitavách otevřeno informační centrum, které mělo podávat informace o budované dálnici z Vratislavi do Vídně.
4. února pořádala místní skupina NSDAP v prostorách Jahnturnhalle ples.
19. února se ve Svitavách uskutečnil velký karneval pro školy (dopoledne) a veřejnost (odpoledne). Večer prošel vnitřním městem průvod masek.
14. března vystoupilo ve svitavském Elysiu Vratislavské divadlo s varietním představením. Hned 16. března proběhl ve velkém sále Ottendorferovy knihovny koncert Německého hudebního spolku, vystoupil mimo jiné R. Kunerth. 24. března se v Ottendorferově knihovně uskutečnil tzv. italský kulturní večer.
15. března obsadily nacistické vojenské a bezpečnostní jednotky zbytek státu. O den později vydal A. Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
17. března A. Hitler projížděl vlakem přes Českou Třebovou a Olomouc do Brna. Svitavští nacisté doufali, že vlak nakonec projede městem a chystali slavné uvítání. Jejich očekávání se však nenaplnilo.
23. března byla v Elysiu představena nová hudební a zvuková aparatura, kterou dodala firma Klangfilm.
24. března se v hostinci Richter konalo první veřejné setkání Říšského spolku bojovníků-kamarádů ve válce. Do tohoto říšského spolku vstoupili členové původního sudetského spolku Synové vlasti.
25. března vydala německá vláda zákon o členění sudetoněmeckého území - vznikla. Říšská župa sudetoněmecká.
V dubnu bylo zlikvidováno Čs. potravní družstvo Rovnost. Jeho majetek byl rozprodán německým obchodníkům.
Začátkem dubna Zwittauer Nachrichten oznámily, že byla ukončena arizace největší svitavské firmy H. Klinger. Arizací byla pověřena firma Barthel & Co., která zařadila svitavské závody do komanditní společnosti. Sídlem celého podniku, který měl kolem 2 000 zaměstnanců (z toho téměř 1 700 ve Svitavách), zůstala Vídeň.
V dubnu, ale i předešlých měsících, se projevil ve Svitavách nedostatek cukru.
Od 1. dubna bylo přeloženo Okresní vojenské velitelství wehrmachtu z Mor. Třebové do Svitav na Bismarckstraße č.o. 48. Obdobně přesídlil do Svitav Ohlašovací úřad, sídlil na Bismarckstraße č.o.13, vedoucím byl Rudolf Schöbel.
1. dubna se ve městě ustavil Německý spolek amatérských fotografů. V květnu byla svitavská organizace přijata do Říšského spolku amatérských fotografů.
K 15. dubnu byl do funkce krajského vedoucího NSDAP uveden Julius Hönig.
20. dubna slavili obyvatelé státní svátek, narozeniny Adolfa Hitlera. Město bylo vyzdobeno vlajkami, obchody zůstaly uzavřeny, ale slavnostně byl pro veřejnost otevřen městský park.
V květnu navštívilo 50 německých spisovatelů sudetskou župu. Projížděli i Svitavami.
Oslav 1. máje, „politického svátku Říše“, se údajně ve Svitavách zúčastnilo asi 20 000 lidí.
8. května byl Konrad Henlein jmenován čestným občanem města.
13. - 20. května se ve Svitavách konal tzv. „Kulturní týden říšské župy Sudety“. V jeho rámci měli svitavští obyvatelé možnost navštívit přenášky, koncerty a divadelní představení v Elysiu a Ottendorferově knihovně.
17. května bylo provedeno sčítání lidu.
V červnu došlo k rozdělení venkovského okresu Mor. Třebová na okres Mor. Třebová a okres Svitavy.
Během června byly na věž sv. Floriana instalovány nové věžní hodiny s velkým svítícím ciferníkem. Hodiny vyrobila firma Franze Beitela z Bärnu a stály 1 200 říšských marek.
K 1. červnu byly zřízeny pobočky bezpečnostních a pořádkových složek a začal pracovat i Hlavní celní úřad (Hauptzollamt) pro okresy Svitavy a Mor. Třebová, jehož předsedou se stal celní rada Schumacher.
Od 15. června otevřela svou pobočku ve městě Německá banka, která převzala původní filiálku Německé agrární a průmyslové banky.
23. - 25. června byly ve Svitavách pořádány první slavnosti Hitlerjugend pro okresy Svitavy a Mor. Třebová. Asi 2 500 účastníků se utkalo v atletice, pětiboji a plavání.
V červenci došlo ke sjednocení všech pěveckých sborů ve městě do jediného Pěveckého spolku ve Svitavách (Singverein Zwittau).
15. - 16. července uspořádala svitavská NSDAP I. okresní slavnosti NSDAP. Účastníci se sešli na náměstí Adolfa Hitlera (dnes náměstí Míru), absolvovali vlajkový průvod městem, předání vlajky bývalé SdP, pochod kolem tribuny a nesčíslné množství projevů. Hlavním hostem a současně řečníkem byl Julius Hönig.
16. srpna nové sídlo Hitlerjugend na Melzgasse 51.
21. srpna byl ve Svitavách zřízen úřad tzv. landráta, do této doby vykonával tuto funkci landrát v Mor. Třebové.
28. srpna byl v Sudetech zaveden lístkový systém v zásobování potravinami. Po napadení Polska se přešlo na vázané hospodářství, byly zavedeny odběrní poukazy na různé druhy zboží (boty, benzín, šatenky na oděvy atd.).
1. září začala II. světová válka.
Ve Svitavách byl zřízen první pracovní tábor pro zajatce a totálně nasazené, jejichž počet stále narůstal, takže koncem března jich bylo ve Svitavách 7 201.
K 1. září byl v Sudetské župě zakázán spolek Bibelforscher (Svědci Jehovovi), jeho členové byli poté pronásledováni, mnozí skončili v koncentračních táborech.
18. září, asi hodinu po půlnoci, byla obec Čtyřicet Lánů zasažena menším zemětřesením.
5. října bylo v sále Elysia historickou hrou D. Eckarta otevřeno Městské divadlo východních Sudet.
8. října zemřel svitavský děkan Wilhelm Plhak,od roku 1928 čestný občan města.
9. listopadu se v Elysiu konal „Den vzpomínek na padlé“.
1940
12. ledna byl celý kraj od Svitav až k Letovicím poset letáky s antifašistickým textem v němčině. Tyto letáky zde byly rozptýleny díky navigační chybě pilota spojeneckého letadla, původně byly určeny pro Rakousko.
Svitavy navštívil opavský vládní prezident (Regierungspräsident) dr. Zippelius s doprovodem. Prohlédl si město, úřady, ale především nové vzdělávací nacistické středisko na Baldě.
29. ledna přijel do Svitav první transport Němců z Volyně a Haliče, tzv. Volksdeutsche. Přijeli zvláštním vlakem, v transportu bylo asi 500 osob. O několik dnů dříve byla vyklizena dívčí škola, aby bylo zajištěno ubytování pro nově příchozí Němce.
28. února uspořádal Hudební spolek ve Svitavách v rámci tzv. zimní pomoci Večer Rudolfa Kunertha. Svitavský virtuóz a skladatel zde zahrál několik vlastních skladeb. Spoluúčinkoval i pěvecký sbor Hitlerjugend.
29. února zemřel významný svitavský podnikatel Carl Regner.
24. března mohli i obyvatelé Svitav pozorovat jeden z přírodních úkazů - polární záři. Objevila se na severní obloze asi v 1710 a skončila v 19 30.
V dubnu byly „za dobré pracovní výsledky a za pomoc válečnému hospodářství“ vyznamenány svitavské firmy Bergmann, Barthel, Ettl, hotel Ungar (Slávie) a hotel Stadthof (Městský dvůr).
1. dubna byl v celé Říši, tedy i v Sudetské župě, zaveden letní čas.
6. dubna se Ottendorferova knihovna stala pomocnou knihovnou pro Studentskou knihovnu v Opavě.
Ve dnech 30. dubna - 3. května promítalo kino Reform propagandistický film „Polní tažení v Polsku“.
Na jaře a v létě začali svitavští nacisté budovat své učiliště a jakési školící centrum nedaleko obce Jedlová na Baldě. Sem potom vodili stranické delegace a význačné hosty.
Od jarních měsíců tohoto roku neuplynul ani týden, aby některý z vojáků pocházejících ze Svitav a bojujících na frontách světové války nebyl vyznamenán železným křížem.
V červnu vyznamenal na nádvoří Pražského hradu Konrád Henlein dívky ze Sudet, mezi nimi i 85 ze Svitavska.
Od července se začal projevovat ve Svitavách a v blízkém okolí nedostatek pracovních sil v některých výrobních oblastech (tabáková továrna, J. H. Bergmann atd.). Situace byla o prázdninách řešena povinnou týdenní brigádou dívek ve věku 16 - 18 let.
Od září rozhodlo zastupitelstvo přemístit devět školních tříd, později i mateřskou školu, do budovy sirotčince. Nouzové řešení mělo sloužit až do výstavby nových školních budov. Dosavadní prostory škol byly využívány k ubytování pro nově příchozí obyvatele.
Od 14. srpna platil ve městě a okolí všeobecný zákaz tance a tanečních zábav. V dalších týdnech a měsících byl tento zákaz různě odvoláván a poté znovu zaváděn.
23. srpna byl Konrád Henlein na návštěvě ve Svitavách. Na hranicích s protektorátem u Litomyšle ho uvítali J. Hönig, dr. Hartmann a R. Tyrolt. Ve Svitavách potom před novou radnicí stál oddíl vojska s hudbou, následovala vojenská přehlídka a poté návštěva radnice. Zde Henleinovi svitavští nacisté vylíčili své plány na výstavbu Svitav. Henlein navštívil landrát a vedení NSDAP. Prohlédl si Ottendorferovu knihovnu a odjel na Mor. Třebovou a Olomouc.
17. - 18. září proběhla v Elysiu přehlídka nazvaná „Oslava filmu“, kterou pořádaly místní skupiny NSDAP, krajský vzdělávací ústav a Hitlerjugend. Promítaly se propagandistické filmy „ Pochod k Vůdci“, „Sudetští Němci se vrací domů.“
21. září byly Židovské náboženské obci ve Svitavách na základě nařízení nacistických orgánů odebrány pozemky, na nichž stála synagoga a židovský hřbitov.
21. - 22. září byly uspořádány „Slavnosti k zahájení zimní pomoci.“ Na náměstí zněl večerní zpěv, následoval společenský večírek, tělocvičná slavnost, utkání ve fotbale a házené, uskutečnila se i „Říšská pouliční sbírka“.
Na podzim se konaly oslavy „osvobození“ Svitav, kromě již tradičního nástupu se promítal dokument o záboru Svitav z roku 1938. U příležitosti těchto oslav se Svitavám dostalo té „cti“, že byly povýšeny mezi města skupiny B (Ortsklasse B), tedy na úroveň Opavy nebo Šumperka.
20. října se v Jahnturnhalle konalo slavnostní díkuvzdání za zemědělskou úrodu, promluvil zde J. Honig a okresní vůdce sedláků Albin Ruth.
Ve dnech 26. - 31. října byl v městském kině Elysium promítán dokumentární film „Žid Süs“. Podle nacistického tisku vyvolal film ve Svitavách nejhlubší rozhořčení, protože prý „poukazoval na zhoubnou roli židovstva ve státním, hospodářském a kulturním životě“ a zároveň „představil židovskou rasu ve správném světle“. Nacistická protižidovská kampaň na kulturním a ideologickém poli pokračovala i v dalších měsících.
V listopadu došlo ke změně na radnici, Antona Piknu vystřídal Rudolf Rausch.
8. listopadu přijela další skupina Němců z Besarábie do Svitav.
Dne 30. listopadu seznámil architekt Martin Smettana městské zastupitele s upraveným plánem výstavby města Svitav.
Ve dnech 1.- 8. prosince se v sále Městského dvora konala výstava „Umění lidu“, kterou organizoval spolek Radostí k síle (Kraft durch Freude).
V prosinci byl dán dům č. 26 na ulici SA-Straße k dispozici SA-Standarte 2.
V posledních dnech roku 1940 byla většině zaměstnanců vyplácena válečná výpomoc ve výši 15 - 50 říšských marek. Pro rodiny s nezaopatřenými dětmi se tento příspěvek ještě navýšil o 5 - 10 říšských marek.
1941
V tomto roce zemřel učitel a známý místní národohospodářský činitel Franz Richter.
Od 1. ledna došlo k rozdělení dosud jednotné základny Hitlerjugend Mor. Třebová na základnu a podžupu Mor. Třebová a základnu a podžupu Svitavy.
23. ledna se ve velkém sále Městského dvora konal koncert župního hudebního souboru Říšské pracovní fronty, o pět dnů později vystoupila v Elysiu komorní taneční skupina.
25. ledna se v Elysiu konalo velké shromáždění zemědělských pracovníků.
31. ledna přijelo do Svitav 236 dětí z Berlína. Přijely zvláštním vlakem a po přivítání na nádraží si je rozebraly pěstounské rodiny. Další děti pokračovaly do Březové nad Svitavou.
Dne 16. února se v celé říši (tedy i ve Svitavách) konal „lidový den filmu“, byly zde promítány německé filmy, především z produkce posledních let. Na představení bylo schváleno jednotné vstupné 10 feniků.
5. března vystoupil ve velkém sále Ottendorferovy knihovny Drážďanský smyčcový kvartet.
16. března se u Pomníku padlých konala vzpomínková akce na padlé, nazvaná „Slavnost hrdinů“.
V dubnu se stal starostou Rudolf Tyrolt.
15. dubna vystoupil v Elysiu Mozartův sbor berlínské Hitlerjugend.
15. května skončila druhá sezóna Městského divadla Východních Sudet, od začátku války hrálo divadlo na 35 místech a najelo téměř 17 000 km.
V červnu navštívil město opět vládní prezident z Opavy dr. Zippelius, program měl tradiční - po prohlídce města zavítal na Baldu. Přijel nadporučík Michalik, čestný občan města, Rudolf Sander, Henleinův přítel a především ing. Rudolf Jung, prezident úřadu práce pro střední Německo (Landesarbeitsamt) v Erfurtu.
27. - 29. června se ve Svitavách konaly sportovní slavnosti Hitlerjugend a BDM.
V srpnu byl ve městě promítán film říšských drah o sudetských oblastech, část filmu byla věnována i Svitavám.
15. srpna mohli svitavští občané navštívit v Elysiu přednášku Rudolfa Sandera „Jak vypadal sovětský ráj a jaké je to doopravdy“.
20. - 21. září se ve městě uskutečnily místní tělocvičné slavnosti.
10. října si svitavští nacisté připomněli třetí výročí „osvobození“, konalo se slavnostní shromáždění v Elysiu, na návštěvu přijel Konrád Henlein, který v Elysiu promluvil k německým ženám a osvětlil jim „jaké jsou jejich povinnosti matek a manželek, a řekl, že "...jejich oběť je veliká, ale nutná“.
Zima na přelomu let 1941 - 42 byla na Svitavsku nebývale krutá, mrazy dosahovaly až -30 °C, opakovaly se přívaly sněhu, takže musela být omezena doprava.
1942
V areálu tzv. „Šibeničního lesa“ začali svitavští němečtí občané budovat památník padlým „hrdinům“ ve II. světové válce. Monumentální památník se však nepodařilo dokončit.
V březnu převedla spořitelna budovu landrátu do městské správy. Současně proběhly prodeje městských nájemních domů na Christelygasse a Rothmühlersteig firmám Barthel a Bergmann.
15. března se konal vzpomínkový den na padlé.
10. dubna proběhlo očkování proti tuberkulóze na svitavských školách.
Bylo zakázáno vyvěšování vlajek v prvních květnových dnech.
29. května došlo na trati mezi Svitavami a stanicí Vendolí k policejní provokaci, následně bylo zatčeno několik českých občanů.
1. června byl na kobyliské střelnici v Praze během stanného práva po atentátu na R. Heydricha popraven prof. Viktor Felber a jeho syn Julius.
1. července byly otevřeny v budově bývalé Baudischovy továrny učební dílny (Gemeinschaftslehrwerkstätte der Textilindustrie) pro textilní průmysl.
10. října zavítal do Svitav na svou další, téměř již pravidelnou, návštěvu Konrád Henlein. Přivítalo jej 1 600 praporů.
V listopadu proběhla sbírka na pomoc východní frontě (kovy, textil, lyže, peníze) ve Svitavách vynesla 28 817,90 říšských marek.
1943
1. ledna byla založena Župní hospodářská komora Sudety, a to z popudu říšského ministerstva hospodářství. Úřední sídlo bylo otevřeno dne 29. března v Opavě.
Na začátku ledna se dostalo obyvatelům Svitav upozornění, že kalendáře z roku 1937 lze použít i pro rok 1943, nesouhlasily pouze pohyblivé svátky. Nedostatek papíru v Říši byl zřejmý.
3. února se na úřadu landráta ve Svitavách konala porada o umístění zbrojních podniků do Svitav. Německá města se stávala stále častěji terčem těžkého bombardování, proto začalo přemísťování důležitých podniků do Sudet. Do Svitav tak postupně nastěhovaly části své výroby podniky jako Albert Hirth Stuttgart, Telefunken Berlín atd.
K tomuto dni byla v okrese rovněž ukončena již tradiční župní pouliční sbírka v rámci župní pomoci, tentokrát určená pro vojáky u Stalingradu. Vybralo se 32 622,51 říšských marek (v roce 1942 byl výsledek poloviční 16 375,51 říšských marek).
Ve dnech 6. - 8. února byl vyhlášen všeobecný zákaz provozu divadel, kin a podobných zábavných zařízení u příležitosti připomínky bojů u Stalingradu.
7. března Konrád Henlein přijel na návštěvu „do svých milých Svitav“ a projev držel v Elysiu.
14. března se uskutečnil u Pomníku padlých z první světové války „Vzpomínkový den za hrdiny - neděle za oběti“.
3. - 11. dubna probíhala v sále Městského dvora „Výstava národně socialistického blahobytu“, kterou navštívilo celkem 11 700 osob.
18. dubna byl ve městě zahájen Týden Hitlerjugend, a to vlajkoslávou před starou radnicí a slavnostním příjímáním nových členů organizace z ročníku 1925 v Městském dvoře. Slavnostní projev přednesl představitel NSDAP Julius Hönig.
10. května proběhlo na svitavských školách očkování proti záškrtu, další termín byl 7. června téhož roku.
Při domovní sbírce Červeného kříže bylo ve Svitavách vybráno více jak 10 000 říšských marek. Zwittauer Nachrichten podotkly, že mezi svitavskými obyvateli stále stoupá štědrost.
V červnu začaly nastupovat do dobrovolného svitavského hasičského sboru místní německé ženy a dívky. Řada mužských členů sboru sloužila na frontě, proto hrozilo ochromení činnosti sboru. Již dříve byli na výpomoc dobrovolným hasičům povoláváni členové Hitlerjugend.
9. června vystoupili v sále Ottendorferovy knihovny hudební sólisté Alfred Rudolph (Naumburg) a Hanna Schwarzová (Kreuzburg). Zahráli skladby Schubertovy, Schopenovy a Lisztovy. Zvláštností bylo, že oba dva sólisté byli slepí.
20. června na pole u Svitav dopadl balon s hořlavinami, oblast Svitavska se tak poprvé setkala s přímými důsledky války (pomineme-li smrt vojáků pocházejících ze Svitav na válečných bojištích a následná úmrtní oznámení v tisku), v říjnu dopadly bomby u Hynčiny, také začaly přelety bombardovacích svazů spojenců nad městem a cvičné poplachy.
3. - 4. července se ve Svitavách konaly Sportovní slavnosti Hitlerjugend - základny 600 Svitavy. Program byl bohatý, ovšem podobný všem takovým akcím v této době: slavnostní večer v Elysiu, soutěže Jungvolk a Jungmädel, BDM a Hitlerjugend, zpěv na hřišti, štafetový běh, přehlídka mladých hasičů členů Hitlerjugend na náměstí.
13. června se členové svitavské základny SA zúčastnili cvičení SA v České Třebové.
8. července se konalo v Jahnturnhalle shromáždění členů NSDAP, účastníci vyslechli mimo jiné přednášku „Teror vzdušných pirátů“. V dalších týdnech přibývalo postupně stále více akcí, přednášek a článků v novinách s touto tématikou. Ve Svitavách se pravidelně každý týden opakovaly zkoušky protileteckých poplachových alarmů. Hrozba náletů spojeneckých letadel se stávala stále aktuálnější i pro oblasti Sudetské župy.
4. - 11. září byly v malé tělocvičně chlapecké školy vystaveny práce žáků a žákyň svitavských škol za školní rok 1942/43 na téma „Za svobodu Německa - válka na Východě“
19. září se ve Svitavách konal branný den členů SA.
28. září v koncentračním táboře Ravensbrück zahynul Richard Klouda.
V polovině října oznámily úřady německým obyvatelům, že kvůli trvání vyhlášky o zatemnění, bude nutné, aby svíčky a světla na hřbitovech během nadcházející Památky zesnulých svítily pouze přes den.
6. listopadu byly zahájeny práce na výstavbě dvojdomků v ulici Teichgasse, měly sloužit jako pomoc rodinám, jejichž byty byly zničeny při bombardování spojenců.
30. listopadu vysílal protektorátní český rozhlas klavírní koncert hudebního skladatele Friedricha Engeho, rodáka ze Svitav.
V důsledku naprostého nedostatku papíru byli i svitavští občané vyzváni úřady, aby k nadcházejícím vánočním svátkům neposílali žádná vánoční blahopřání.
Byly rekvírovány svitavské zvony.
13. prosince přijel do města čestný občan města, generálporučík Max Felzmann.
17. prosince zavítal do Svitav v rámci svého turné po Sudetech Městský orchestr Dortmund, vystoupil v Elysiu.
1944
Školním dětem byly prodlouženy prázdniny do 20. ledna.
Místní skupiny NSDAP uspořádaly 9. ledna v kině Reform vzpomínkovou slavnost k uctění hrdinů. Obdobná vzpomínková setkání se opakovala stále častěji, stávala se téměř každotýdenním pravidlem.
22. ledna v Jahnturnhalle uspořádaly členky národně socialistického svazu žen Hřebečský večer.
23. ledna se ve slavnostním sále Ottendorferovy knihovny konala přednáška They Lehmannové „Mladý Goethe“.
V únoru byli kuřáci ve Svitavách místními úřady vyzváni, aby odevzdávali prázdné krabičky od cigaret. V květnu byli žáci a studenti škol upozorněni, aby předali použité školní učebnice úřadům.
Od 25. března do 2. dubna byla ve Svitavách instalována putovní selská výstava „Více mléka“.
V květnu byly úředním oznámením výrazně omezeny dříve oblíbené májové výlety vlakem do svitavského okolí.
Od 24. do 30. dubna bylo prováděno sčítání ovocných stromů, všichni vlastníci zahrad byli povinni nahlásit všechny své ovocné stromy a keře.
10. - 18. června se konala výstava „Udržovat vlast - tvořit vlast.“
K 1. červenci žilo ve Svitavách 11 628 obyvatel, počítáno ovšem bez nasazených dělníků a „národních hostů“.
10. července ve směru od Brna přeletěla nad Svitavami spojenecká letadla, nedošlo k žádnému bombardování. Ve městě probíhaly pravidelné zkoušky leteckých krytů.
24. srpna spojenci bombardovali Pardubice a jejich letadla proletěla nad Svitavami, u Pomezí spadlo 11 bomb, nedaleko Svitav vypadl z letadla kanystr s benzínem.
1945
V lednu začaly městem procházet pochody smrti.
12. ledna pro nedostatek uhlí vyhlášeny na svitavských školách uhelné prázdniny.
18. ledna z budovy dívčí školy zřízena ubytovna pro uprchlíky z Horního Slezska. Dne 26. února museli uprchlíci opustit město. Odjeli po železnici směrem na Prahu a Jihlavu. Důvodem byl nedostatek místa a potřeba uvolnit prostory pro další příliv uprchlíků.
24. ledna bylo rozpuštěno okresní branné velitelství wehrmachtu.
29. ledna byla pro nedostatek uhlí zastavena práce ve svitavských textilních závodech.
Přibližně od začátku měsíce února přestal sloužit telefon a telegraf pro potřeby civilních osob. Poštovní zásilky byly z větší části zadržovány na poště.
Od 3. února procházely městem kolony uprchlíků z Horního Slezska.
9. února ve Svitavách přenocovalo asi 1 000 zajatých ruských vojáků, kteří pocházeli ze zajateckých táborů v bezprostřední blízkosti fronty. Zajatci následujícího dne pokračovali v pochodu do Čech.
K 20. únoru bylo ve Svitavách soustředěno kolem 1 000 zraněných německých vojáků.
2. března zemřel v koncentračním táboře Dachau P. Engelmar Unzeitig, rodák z Hradce nad Svitavou, mučedník CMM, přezdívaný "Anděl z Dachau."
20. - 21. března přijely další skupiny uprchlíků z oblasti Slezska, především z okolí Opavy. S jednou skupinou přijelo i několik řádových sester Karla Boromejského.
23. března museli patnáctiletí chlapci pomáhat při opevňovacích pracích. Budovaly se především protitankové překážky. Původně byli k opevňování využíváni především váleční zajatci, ale jak se přiblížila fronta, museli nastoupit i příslušníci Hitlerjugend a Volkssturmu.
Na Velikonoční neděli 1. dubna procházely přes město kolony uprchlíků z Horního Slezska z okolí Opole. Podobný obraz skýtaly Svitavy i v následujících dnech.
V noci z 1. na 2. dubna byl zaveden letní čas.
16. dubna sovětská letadla svrhla nad městem velké množství letáků s výzvou německým vojákům a důstojníkům, aby zanechali marného boje.
16. dubna byli v pískovcovém lomu naproti městským jatkám zastřeleni dva mladí vojáci wehrmachtu Helmuth Dörfl a Mathias Suschitz, a to pro dezerci a zradu. Před smrtí jim udělil rozhřešení svitavský farář P. Hubert Zolper. Po městě nacisté vyvěsili červené plakáty s oznámením o jejich exekuci a s dovětkem, že „nechali kamarády svému osudu“.
18. dubna do Svitav dorazili první uprchlíci z Brna a z Vyškovska. Procházeli přes město i v dalších dnech. Pro uprchlíky bylo nutné vyklidit i kostel sv. Josefa.
1. května přes město projížděly dlouhé vojenské kolony maďarského jezdectva a dělostřelectva, směřovaly jednak na Květnou a jednak na Lanškroun. Mezi nimi procházeli i uprchlíci z Těšína a Mor. Ostravy.
2. května přijeli z Ostravy do Svitav příslušníci gestapa, část jich zůstala v Poličce. Zdrželi se zde až do 6. května a poté odjeli do Jihlavy.
2. - 3. května byl ve městě vyhlášen smutek a prapory byly staženy na půl žerdi.
5. května kolem druhé hodiny odpolední se odehrál nad městem vzdušný souboj mezi spojeneckými stíhačkami a nacistickým průzkumným letadlem. Došlo ke zranění dvou dětí.
5. května se ve Svitavách utvořil Revoluční národní výbor, v jeho čele stál Josef Dědič. Do čela správní komise ve Čtyřiceti Lánech byl někdy v těchto dnech ustanoven Eduard Šauer, později se druhým předsedou správní komise stal Alfred Kobylka. Od 20. února 1946 byl v obci zřízen MNV, jeho předsedou se stal po květnových volbách Jan Kovář.
6. května Julius Hönig vyhlásil, že svitavští občané mohou dobrovolně opustit město a do Svitav pronikla rozvědka Československého armádního sboru.
7. května přes město projížděly po celý den ustupující vojenské kolony, na školách ve městě bylo vyhlášeno společné vyučování.
Téhož dne odjela do Poličky svitavská delegace ve složení Dědič, Mauer, Kinský, Jurásek s žádostí o pomoc - především šlo o vyslání stráží. Polička odmítla s odůvodněním, že jako město ležící v Čechách se nechce vměšovat do záležitostí na Moravě.
8. května ustupující vojenské kolony a skupiny uprchlíků (především z Mohelnice a Nového Města na Moravě) proudily přes Svitavy až ve třech kolonách vedle sebe. Vojáci i uprchlíci byli špinaví, unavení a hladoví. Ve Svitavách byl zrušen polní špitál a téhož dne došlo k rozpuštění NSDAP a jejích organizací. Pravděpodobně spojenecký letec (podle svědectví však v letadle označeném nacistickými symboly) zaútočil na jeden ze statků v Mor. Lačnově a zapálil jej.
8. května se svitavská delegace vypravila s žádostí o pomoc do Letovic, ale ani zde neuspěla. Do města přijela ve večerních hodinách - na základě žádosti o pomoc ze strany RNV - rota maďarských vojáků z Litomyšle. Protože však neměla uzavřenou smlouvu s Rudou armádou, stáhli se vojáci druhého dne zpátky do Benátek.
9. května před desátou hodinnou ranní vjel do města první sovětský tank. Kolony sovětské armády projížděly městem až do nočních hodin. Těsně před příjezdem sovětských tanků dorazil na svitavské nádraží z České Třebové pancéřový vlak a nádraží se tak dostalo do českých rukou. V odpoledních hodinách ve městě vypukly první případy rabování, týkaly se obchodů s obuví, krejčovství, cukráren. Podíleli se na nich většinou pracovně nasazení a lidé z táborů (podle dobového svědectví chodili druhý den po Svitavách v krásných nových šatech), ale někdy i domácí obyvatelstvo. Vyskytly se i případy, kdy opilí vojáci Rudé armády olupovali chodce na ulici.
9. května v 17 hodin se konala ustavující schůze prozatímního NV, v jehož čele stál Josef Dědič.
Přestřelka mezi 9 členy SS a sovětskými vojáky na Nádražní ulici, při níž byl seržant Sergej Kuzin zraněn. Podobné střety se opakovaly u nádraží v Hradci nad Svitavou, kde se Němci rozprchli do polí.
V noci z 9. na 10. května došlo k mnoha případům rabování ve městě. Jeho obětí se stala i katolická fara. P. Karl Bilek použil ve svém diáriu termín „strašlivá noc“.
Zemřel P. Karl Fritscher, ten den byl vyrabován i jeho byt. Rabování pokračovalo i v dalších dnech a především během dalších nocí. V márnici se začali hromadit mrtví. Nemohli však být pohřbeni, protože ve městě nebyl nikdo, kdo by je za dané situace pohřbil.
11. května sovětští vojáci zastřelili hostinského Schmitze, protože jim odmítl podávat nápoje. Podobný osud postihl více svitavských občanů. Situace ve městě se značně zhoršila poté, co sovětské elitní prvosledové jednotky byly postupně vystřídány záložními útvary, které se nevyznačovaly vysokou morálkou. Město představovalo „obraz zpustošení“, bylo zničeno vodovodní potrubí, v okolí Svitav se ozývaly silné detonace.
13. května místo dosavadního národního výboru zřízena místní správní komise. Zpočátku sídlila v bývalé menšinové škole na ulici R. Kloudy. Spravovala město až do 3. ledna 1946.
13. května v márnici na hřbitově a v nemocnici leželo 65 nepohřbených mrtvol.
15. května projel první vlak na obnovené trati Svitavy - Brno a byla obnovena doprava na trati Svitavy - Ždírec u Skutče.
15. května bylo několik mrtvol, které ležely na lukách a v lesích v okolí Svitav, pohřbeno přímo na místě bez jakéhokoliv uvedení jména a označení. Došlo k rabování městských vilových čtvrtí, nábytek byl vyházen přímo na ulici. Někteří představitelé NSDAP byli shromážděni v budově soudu a podrobeni výslechu.
15. května pravděpodobně ve večerních hodinách přijeli do Svitav první příslušníci SNB.
15. nebo 16. května při návratu z ciziny do Prahy projížděl Svitavami prezident dr. Edvard Beneš. Nádraží, které bylo „smutně prázdné“, obsadilo 28 četníků štábního strážmistra Rozlívky, 100 čsl. vojáků a oddíly Národní stráže.
16. května ustavující schůze místní správní komise ve Svitavách, postupně byly ustanoveny jednotlivé referáty.
17. května po 17. hodině vyhořela Jahnturnhalle, v níž byly po osvobození ubytovány jednotky armády, přesnou příčinu požáru se nepodařilo zjistit.
18. května dopoledne se konal pohřeb 126 sebevrahů.
18. května se přes město vracely kolony uprchlíků zpátky do Horního Slezska.
19. května byl vydán dekret prezidenta republiky o zavádění národní správy na majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů (č. 5/1945 Sb.).
19. května vydán příkaz, aby němečtí obyvatelé Svitav odevzdali všechny radiové přijímače. Vyhlášena pracovní povinnost pro německé muže ve věku 16 až 60 let a pro německé ženy ve věku 16 až 45 let.
20. května se sovětské vojenské velitelství ve městě pokusilo zakročit proti rabování, ale nepříliš úspěšně.
21. května ZNV v Brně jmenoval komisaře pro oblast Svitav, stal se jím Karel Jiroušek. Současně vznikla i oblastní správní komise, která sídlila v budově pozdějšího Lidového soudu.
25. května se mezi německým obyvatelstvem ve městě rozšířila zpráva, že do Svitav přijede anglická vojenská komise.
Od 28. května museli Němci, podle nařízení českých orgánů, nosit bílou pásku na rukávu. Proti se postavilo sovětské vojenské velitelství, sovětští vojáci Němcům tyto bílé pásky strhávali.
29. května se objevily první české chlebové lístky, došlo tak ke zmírnění velkých front na chleba a mouku.
29. května se v Jevíčku konala ustavující schůze ONV pro politický okres Mor. Třebová. Svitavští představitelé poukazovali na naprosto nedostatečné zastoupení Svitav v tomto orgánu veřejné správy.
V květnu a červnu došlo k tzv. divokému odsunu Němců, který neodpovídal žádným právním předpisům, byl absolutně nepřipravený, o transportech nebyl a dodnes není žádný přehled. Některé odjely ve dnech 15. - 19. června ze Svitav směrem na Lanškroun a Krnov. Část osob německé národnosti odjela dobrovolně.
V červnu semleli sovětští vojáci ve mlýně ve Čtyřiceti Lánech asi 240 vagonů zabaveného obilí, část mouky potom sovětská armáda dala k obecné spotřebě.
2. června se přesunovaly (pěšky, na koních, na nákladních autech) městem tisíce sovětských vojáků z Čech. Proud vojáků byl tak mohutný, že (podle dobového svědectví) bylo velmi těžké přejít i silnici. Správní komise nařídila majitelům domů, aby své domy označili novými orientačními a popisnými čísly.
3. června dorazil do Svitav za anglickými válečnými zajatci, ubytovanými již několik dnů v hotelu Ungar, anglický konzul.
7. června zahájila činnost Správa pracovních a internačních táborů pro Němce ve Svitavách. Jejím vrchním správcem byl jmenován Jan Brožek, který současně řídil organizační a zásobovací oddělení, evidenční a personální oddělení spravoval Vladimír Loskot, hospodářské a pracovní záležitosti vedl Karel Burian. 15. září 1945 vystřídal J. Brožka ve funkci vrchního správce Emil Milford.
11. června byla v budově bývalé menšinové školy na ulici R. Kloudy otevřena česká obecná a měšťanská škola ve Svitavách, stala se první otevřenou českou školou v osídlované oblasti moravskotřebovského okresu.
12. června byl ve městě založen ochotnický divadelní spolek Čapkova scéna, který vedl MUDr. Bohumil Votava.
12. června se oblastní správní komise stala expoziturou Okresního národního výboru v Mor. Třebové, ale již v říjnu tohoto roku bylo rozhodnuto o její likvidaci.
V těchto dnech začaly odjíždět z města vlakové transporty se zabaveným, převážně textilním, zbožím. Sovětští důstojníci odváželi pro svou potřebu zabavený nábytek z vydrancovaných německých bytů. Situace se opakovala i v dalších dnech a týdnech, když bylo jisté, že jejich pobyt ve městě se blíží ke konci. Často vyrabovali i své dočasné byty, odkud odvezli nábytek a zařízení.
13. června byl ve Svitavách ustanoven Jednotný tělovýchovný svaz a současně byla obnovena i sokolská organizace.
14. června vznikl Svaz české mládeže.
12. - 15. června na základě smlouvy mezi československou a sovětskou stranou začala sovětská armáda, zvláště její trofejní oddíly, postupně uvolňovat obsazené podniky ve městě. RA držela 21 textilních podniků, 3 pily, 3 cihelny, 2 kovoprůmyslové podniky a jirchárnu atd.
16. června zavedla česká strana ve všech předaných průmyslových majetkových podstatách prozatímní dozor. Tento den bylo dokončeno i nové (české) označení ulic červenými tabulkami s bílými nápisy.
17. června zavládlo německými obyvateli vzrušení. Část z nich údajně viděla, že se slunce při západu otočilo se kolem své osy. Lidé věřili, že je to znamení od Boha a že přijdou lepší časy.
19. června byl vydán dekret prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (č. 16/1945 Sb., tzv. velký retribuční dekret); současně s ním byl vydán dekret o Národním soudu (č. 17/1945 Sb.) s platností pro české země.
20. června obnovil poválečný provoz městský pivovar. Po rekonstrukci roku 1933 patřil mezi nejmodernější pivovary na Moravě, během války sice vařil, ale nekvalitní pivo. Po obsazení RA výroba ustala.
21. června byl ve Svitavách ustanoven Koordinační výbor politických stran (KSČ, ČSSD, ČSNS, ČSSL).
Byl vydán dekret prezidenta republiky o konfiskaci a rozdělení pozemkového majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů (č. 12/1945 Sb.).
22. červen se stal po dlouhé době prvním klidným dnem ve městě, nedocházelo k rabování, nevybuchovala munice, na ulicích panoval relativní klid.
26. červen odjeli transportem ze Svitav poslední uprchlíci z konce války.
27. června byla otevřena městská knihovna a čítárna v budově bývalé německé knihovny, budova dostala nový název „Kulturní dům“.
27. června byl založen První český filatelistický klub ve Svitavách. Ustavující schůze se zúčastnilo 7 členů a předsedou byl zvolen Karel Musil.
28. června tabáková továrna převedena do státní správy.
1. července ve městě zřízena pobočka Úřadu ochrany práce s vedoucím J. Vlachem.
3. července ve Svitavách začal pracovat Úřad pro Němce, jehož vedoucím se stal 17x soudně trestaný zločinec Karel Haas. Úřad byl v srpnu tohoto roku zrušen.
5. července se konala připomínka upálení M. Jana Husa, které se zúčastnilo na 1 000 osob.
5. - 6. července proběhla ve městě slavnostní manifestace Svitavy opět české.
9. července byl uvedem do provozu závod Bratři Ettlové na ulici Milady Horákové a Wolkerově aleji, který se tak stal prvním svitavským textilním podnikem, jenž po osvobození zahájil výrobu. 15. července začala pracovat firma J. Pirschl, 23. července K. H. Barthel, 13. srpna J. H. Bergmann a J. Budig, 20. srpma C. Regner atd.
10. července byly oficiálně zahájeny konfiskace majetku Němců, zrádců a kolaborantů, provádělo je zajišťovací oddělení správní komise ve Svitavách. Neoficiálně probíhaly konfiskace již dávno před tímto datem. Konfiskce byly prováděny pomocí zajišťovacích, nejméně tříčlenných komisí a často při nich docházelo k nepravostem. Seznam osob podléhajících ve městě konfiskaci čítal na 3 050 jmen.
13. července přivedl silný oddíl československých vojáků do tábora v Hauptově továrně na Tovární ulici vysídlené německé obyvatele z obcí v okolí Svitav: z Banína, Bělé nad Svitavou, České Radiměře, Brněnce. Noc museli přečkat pod širým nebem a druhý den byli naloženi do vagónů a odvezeni ze Svitav.
19. července zahájila činnost obnovená Okresní péče o mládež, a to v kanceláři na Šolochovově ulici č. 4.
20. července byl vydán tzv. osídlovací dekret (č. 28/1945 Sb.), který vytvářel právní základnu zemědělského osídlování na konfiskovaných pozemcích, což se dotýkalo především pohraničí, tedy i Svitavska.
23. července ZNV v Brně definitivně rozhodl, že sídlo ONV bude přemístěno z Jevíčka do Mor. Třebové. Nebyly tak vyslyšeny snahy představitelů Svitav, aby se město stalo sídlem ONV. K přemístění ONV došlo 23. července, respektive 25. července 1945.
23. července byla ve městě obnovena dodávka elektrické energie.
26. července bylo rozpuštěno velitelství Rudé armády ve městě a jeho příslušníci byli odveleni na nová působiště.
V srpnu podal koordinační výbor politických stran návrh na vytvoření „velkých“ Svitav tj. připojit k městu i Lačnov a Čtyřicet Lánů.
V srpnu v Mor. Třebové začala pracovat osídlovací komise ministerstva zemědělství, která prováděla mimo jiné soupis zkonfiskovaného majetku, přidělovala majetkové podstaty a organizovala osídlovací práce na celém politickém okrese.
1. srpna v místnostech bývalé Deutsche Bank na náměstí maršála Stalina č. 48 zahájila činnost pobočka Moravské banky.
2. srpna Antonín Lukavský a Antonín Veverka založili ve Svitavách oddíl československého skautingu Junák.
17. srpna výnosem ministerstva školství a osvěty otevřeno Státní reálné gymnázium ve Svitavách, výuka byla zahájena 15. září 1945.
19. srpna v sále městské knihovny za účasti 150 až 200 lidí vykonal českobratrský evangelický farář Oldřich Videman první českobratrské bohoslužby od roku 1938.
23. srpna byla na první konferenci Revolučního odborového hnutí ve Svitavách provedena volba funkcionářů. Již o několik dnů dříve byl ve Svitavách zřízen okresní sekretariát ÚRO pro okres Mor. Třebová, jehož úkolem bylo spravovat veškerý movitý i nemovitý majetek DAF (Deutsche Arbeitsfront). Vedoucím byl jmenován Emil Vojanec z Brna, který se však zanedlouho stal poslancem Prozatímního NS. Proto na jeho místo přišel František Zrůst.V květnu 1946 otevřelo ROH vlastní rekreační středisko, a to na cestě směrem k Javorníku.
24. srpna zahájilo provoz Revoluční kino sovětským filmem „Ivan Hrozný“.
Téhož dne byl založen Okresní myslivecký spolek ve Svitavách.
31. srpna vznikl ve Svitavách šachový kroužek.
V září byla otevřena prodejna Spotřebního družstva Rovnost, založena Stanice první pomoci a zřízena odbočka Svazu přátel SSSR. Ve Čtyřiceti Lánech založil Leopold Pirkl společně s několika dalšími nadšenci spolek Sokol. Začátkem měsíce začalo v rámci ničení německých nápisů ve městě i přepisování nápisů na hrobech německých vojáků, kteří padli během II. světové války.
1. září založena Hudební a pěvecká škola ve Svitavách, správcem školy byla jmenována učitelka Vlasta Slabá.
1. září vyšlo první číslo týdeníku pro Svitavy a okolí s označením „Svitavsko“. Jeho vydávání však bylo úředně zastaveno již koncem října, poté co vyšlo deváté číslo.
1. září otevřena společná obecná škola pro obce Grándorf a Čtyřicet Lánů.
2. září se ustavila místní skupina Družiny československých válečných poškozenců, do čela byl zvolen F. J. Ondryáš.
3. září zahájila znovu provoz Spořitelna ve Svitavách.
3. září zahájila vyučování mateřská škola, prozatím v budově na ulici Poličská, později byla přemístěna do Jungmannovy ulice č.o. 6. Přihlásilo se 75 dětí. Správcem byl jmenován řídící učitel Karel Musil.
Od 19. září se na základě prezidentského dekretu působnost okresního soudu ve Svitavách přenesla na okresní soud v Mor. Třebové.
29. září, podle správního nařízení, mohli Němci vlastnit pouze 15 W žárovky a zároveň pro ně platil zákaz dodávky plynu.
3. září zahájila výuku trojtřídní obecná škola v Mor. Lačnově, která byla nově zadaptována.
V říjnu utvořen Československý národní aeroklub ve Svitavách.
9. října byl místním lidovým soudem v Brně k trestu smrti odsouzen František Racek ze Svitav, člen SA, za týrání 250 vězňů během války v pracovním táboře ve Svitavách. Ing. Bruno Lick (majitel Zwittauer Nachrichten. člen SA a Volkssturmu) byl MLS v Moravské Třebové odsouzen k 7 letům těžkého žaláře, agent Karel Huschka k 10 letům, udavač Albín Landgessel rovněž k 10 letům, Karel Glosser k 6 letům a Margareta Muhrová k 7 letům vězení.
12. října odjely ze Svitav dva transporty odsunovaných Němců, a to do Bavorska.
19. října byla dekretem prezidenta republiky zavedena od 1. listopadu 1945 nová československá koruna. Všechny papírové peníze byly prohlášeny za neplatné a složeny na zvláštním účtu (tzv. vázané vklady), z něhož každý občan obdržel jen 500 Kčs. Nová koruna tak nahradila dosavadní K, Kč, Ks, a to v poměru 1 : 1. Došlo i k úpravě mezd a platů a to na trojnásobek z roku 1939. Byl to začátek měnové reformy v ČSR.
24. října byly znárodněny firmy Bergmann, Bratři Ettlové, K. H. Barthel a spol.
25. října vydán dekret prezidenta republiky o konfiskaci nepřátelského majetku a o Fondu národní obnovy.
28. října byl položen základní kámen k Památníku osvobození na náměstí Národních mučedníků. Socha nahé ženy symbolizující Vítězství byla dílem akademického sochaře Josefa Kadlece. Předsedou výboru pro postavení památníku osvobození byl J. Lukeš. Do soklu památníku byla umístěna prsť z památného centra slovenského povstání - Banské Bystrice. Ze Slovenska ji přivezla zvláštní delegace města Svitav. Technickou přípravou stavby pomníku byl pověřen stavitel Jiří Rozsívka.
18. listopadu byl v Mor. Lačnově jako první obci na Svitavsku zvolen MNV, který vystřídal místní správní komisi (v jejím čele se vystřídali Theodor Šlégl, Leopold Slezák, František Mitaš). Právě Fr. Mitaš se stal prvním předsedou MNV.
19. listopadu byla ve Svitavách ustavena Komise pro zřízení (politického) okresu Svitavy, která se později stala součástí MNV.
23. listopadu v Brně zřízena Oblastní osídlovací úřadovna, která měla na starosti průběh osídlovacího procesu mimo jiné i na okrese Mor. Třebová, do jejího obvodu tedy patřily i Svitavy.
21. prosince na veřejné schůzi ukončila svou činnost místní správní komise, bylo rozhodnuto o vytvoření národního výboru podle paritního zastoupení všech politických stran.
Kateřina Kotasová
