Obliba komunitních zahrad roste
Pěstovat zeleninu v centru města? Obliba komunitních zahrad roste.
Vypěstovat si vlastní ovoce a zeleninu se v dnešní době stává čím dál populárnější. A nemusí se přitom jednat o záležitost vesnic a okrajů měst. Záhonky s rajčaty a salátem můžeme stále více vidět i ve městech, a to například v prolukách mezi domy, na školních pozemcích, ve vnitroblocích nebo na dočasně nevyužitých pozemcích. Městské zahradničení má svoje místo i v rámci Svitav, a to například v podobě tradičních zahrádkářských osad, například mezi ulicí A. Slavíčka a železnicí.
Kromě osad nabývá na popularitě pěstování v rámci společných zahrad označovaných jako komunitní zahrady.
O co se jedná?
Většinou o jeden sdílený pozemek, na kterém pěstuje a tráví čas více jednotlivců nebo rodin najednou.
Obvykle na tomto pozemku vzniknou záhonky jednotlivých pěstitelů ale také část se společnými záhony.
Každá komunitní zahrada mívá svého koordinátora a další členy, kteří na toto místo dochází a tráví zde volný čas.
Komunitní zahrady jsou určeny všem zájemcům o pěstování, zejména pak těm, kteří nemají přístup k vlastnímu pozemku a pěstování na balkoně nebo v bytě jim nestačí.
Kromě snahy vypěstovat si potraviny na komunitní zahradě členy láká i to, že se jedná o místa pro relaxaci a potkávání se s ostatními. Z pohledu celého města se komunitní zahrady stávají také důležitou součástí městské zeleně. Vedle pěstování se zde často kompostuje bioodpad a využívá dešťová voda.
Podobné místo by v budoucnu mohlo vzniknout i ve Svitavách. Odborníci z univerzity v Ústí nad Labem ve spolupráci s městem nyní ověřují zájem a tipují možná místa, kde by komunitní zahrady mohly vzniknout.
Za tímto účelem budou ve městě v červnu probíhat také rozhovory s občany.
Měli byste zájem o vznik komunitní zahrady ve Svitavách, nebo ne? Víte o vhodném místě? Pomozte nám vyplněním dotazníku, zabere vám to zhruba 5-10 minut vašeho času. Děkujeme.
Marek Hekrle a Jan Macháč,
výzkumníci z Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem
vložila: Kateřina Kotasová