Slavnostní setkání jubilantů

Před pandemií se konalo slavnostní setkání jubilantů vždy v zasedací místnosti Langerovy vily, a to několikrát do roka. 

V roce 2021 a 2022 se tato oslava významných výročí přesunula do sálu Fabriky, který pojmul všechny jubilanty daného roku naráz. Díky většímu počtu se tak mohli po mnoha letech potkat známí kamarádi z dětství, spolužáci ze škol… V letošním roce se ale opět vracíme k tradičnímu modelu, kdy budeme do zrekonstruované místnosti radnice zvát oslavence vícekrát během roku.

První letošní setkání jubilantů se uskutečnilo právě dnes, 29. března.

Z pozvaných 45 jich starosta města, společně s místostarosty a zaměstnanci sociálního odboru, na radnici osobně přivítal dvanáct.
Vedení města jubilantům představilo důležité projekty, které se ve městě plánují, zodpovědělo dotazy a reagovalo také na všechny podněty a připomínky.

Jubilanti naopak zavzpomínali na život ve Svitavách v minulém století. 

Přejeme všem jubilantům ještě jednou především pevné zdraví do dalších let a již nyní se těšíme na další setkání.

Děkujeme jedné z oslavenkyň, paní Miladě Kocourkové, za vznik básně o našem městě, kterou s dovolením přidáváme.

Svitavy

Pramének řeky Svitavy, ukrytý v mechu
a vřesu, dal jméno starobylému městu.
Krajině pahorkatiny podél kupeckých cest,
vyrostlo z osady jedno z krásných měst.

Kolikrát sežehl plamen dřevěná stavení,
nemoci, vojska, nebyly příčinou zhroucení.
Znova a znova, jak z úrodného podhoubí,
vznikaly kamenné domy a překrásné podloubí.

Vedle honosných měšťanských paláců,
stavěny továrny, domky domácích tkalců.
Na cukr, na kafe, klepaly domácí stavy.
A kamenné město prožívalo období slávy.

Slávy a zmarů, zažilo dusot vojenských bot
i vpády ničivých, loupežných hord.
A čas vepsal se do zelené patiny v kostelní věži,
která jak pevná tvrz starobylé náměstí střeží.

Prostorné náměstí, svědek pohnuté historie,
i dnes, pod stinným podloubím je stále živé.
Vstřebalo davové vášně, atmosféru křišťálové noci,
i pád těch, co opojeni byli nepřemožitelnou mocí.

A opět v historii nastala nová, významná změna.
Změnil se jazyk, přibyla nová neznámá jména.
A život proudí dál, mezi dávnými svědky minulosti,
v horkém létě chladivý stín podloubí nás hostí.

Svatý Florián do kašny vypouští pramének vody.
Vyšperkované náměstí svou přítomností zdobí.
A nedbá světových válek, pádu, či vítězství,
jeho místo je zde, na svitavském náměstí.

Tak přešla staletí naším starobylým městem.
A my ve staré kronice obracíme po listu list,
to co je pro nás současným dneškem,
naši potomci, jako historii budou číst.
Milada Kocourková

Kateřina Kotasová